je tu pohoda more

Yesterday at 21:03 | T. |  Deník
(Poslouchám po dlouhý době Kontrafakt, který jsem poslouchala v roce 2014.)

No zase toho mám na srdci tolik.

Asi bych začala tím, že už jsme na baráku, stále stěhujeme z bytu a byt předáváme 20. srpna. Je tady mrdník a ještě hromady práce, ale když nebudeme pospíchat a budeme všechno dělat postupně, tak se budu cítit v pohodě.
Mám náběh na angínu, asi zítra půjdu k doktorce a ta mi napíše antibiotika a já budu v prdeli, protože prostě nesnášim, když musíte brát antibiotika. Meh..

10. srpna mi bylo 20. Divný.

11. sprna jsem po dlouhý době byla chlastat v Praze. O téhle události bych chtěla napsat tolik, ale prostě mi něco říká, že stejně jednou na tenhle blog někdo přijde a pak se nademnou bude tolik vařit, co tu píšu, že na jednu stranu bych to napsala, na druhou stranu mi to za to vlastně ani nestojí.
No ve zkratce... nejdřív jsme šli na Náplavku, mega moc lidí na Captain Morgan lodi a pak jsme šly do Retra a když se vžiju do té situace, kdy jsem tam byla... No bylo to prostě libový. Ožrala jsem se úplně totál, že se mi snad nechtělo věřit, že jsem fakt jen ožralá. Tancovačky, pohodička. V ten moment si uvědomim, že mi tyhle party v životě chybí.. Ale jen tyhlety, který jsou dobrý. Ale to samozřejmě před párty nepoznáte, jak moc dobrá/špatná bude. (Poslouchám ten Kontrafakt, tak občas budu psát asi píčoviny), na druhou stranu to není nic pro mě. Jsem prostě divná.
No a seznámila jsem se tam s jednim klukem, ale já vím, že zas budu ta naivní kráva, která tu pak bude brečet, jakej je ten kluk kretén atd...:))))) ale já nechci. Proč když chci bejt s někym jen kamarádka, tak se to pak vyvine, tak, že u nich skončim v posteli a oni na mě pak serou? Jak to třeba dělá moje kamarádka, která se s nima fakt jen baví? Já to prostě nechápu. Ale jako, aby jste si nemysleli, že jsem nějaká děvka, co je střídá a pak brečí, že vlastně děvka neni - naposled jsem s klukem spala minulý rok v říjnu, takžeeee...:))) jsem jen trapka, co tu brečí.

Taky jsem sem chtěla napsat, že pokud jste ve společnosti lidí, který berou drogy, tak to neskončí u toho, že řeknete "Ne, já nechci", i když jsem se celej večer držela, fakt jsem nechtěla. Pak se ale podíváte kolem sebe a řeknete si, "jsou v pohodě, tak co..." No o tomhle radši psát nebudu. Ale pokud chodíte na party do Prahy, tak asi chápete. Nejhorší je, že si pak řikám "Neni to tak špatný." A teď "klidně bych si dala ještě". Prostě to je konec tohle. Ale je to tak.

Nejhorší je, že jsem introvert a už teď vim, jak to s tim klukem bude. Proto to chci úplně nějak mega změnit na to, aby mě bral fakt jako jen kamarádku.... PROSÍM. Jako kamarádku s kterou se nevyspí a na kterou se pak nevysere. Ale úplně nechápu to, jak jsme se seznamovali na tom parketu a on se seznámil nejdřív s mojí kamarádkou, která je hezčí než já a najednou se seznamoval se mnou a já už v duchu věděla, že je to semnou trapný, protože bude chtít mojí kamarádku. Ale ne... mě se pak ptal na facebook. LOOOOL. protože mě nezná. A tohle je na tom to nejlepší, když ty kluky neznáte. To první seznamování. Pak už je to jenom trapný. Proto nemůžu mít vztah. Ale úplně se "miluju" za ty svoje myšlenky, co mám v hlavě... Já si neumim užívat tu chvíli, já si řikám: "to víš že jo chlapče..." Protože prostě nikomu nevěřim a nechci být znova ta naivní i když vim, že zas budu, ale prostě... Já mám mega chuť psát, ale píšu teď, jak dilina, takže bych se na to asi měla vykašlat.
 

psáno o půlnoci s velkou nasraností

Friday at 11:06 | T. |  Deník
Ja vim ze to pisu v kazdym clanku ale to je tak neco neskutecnyho to kde bydlime, ze jsem kazdy den vic a vic nasrana! Samy socky, fetaci, bezdomovci, cikani, zmrdi... Nemám absolutně slov. Za chvíli to tu bude vypadat jak v Mostě a absolutně se nebudu divit.
Je mi skutecne na bliti z tehle lidi. Kazdou noc se tu neco deje, protoze lidi jsou tak absolutne ubohy, zly, nechutny... Furt tady rvou, nebo hazou treba posteli nebo gaucem nebo co to je za starou komunistickou sracku z okna a tvarej se ze nic:)))) ve dvanact v noci kurva! Nastesti prijeli mestaci, ktery s tim stejne hovno udelaj ale aspon je klid.
Pocasi ze kteryho je mi uz na bliti. A hlavne me sere ze kvuli tomu trpi zvirata. Urcite je to tim ze lidi proste zkurvili prirodu. Stejne na to jednou dojdem, ale co.. aspon bude klid a planeta si odpocine.

Dalsi vec. V sobotu jdu chlastat do Prahy. Driv to byla moje nejmilovanejsi Praha a ted...? Absolutne se mi zhnusila, nechci tam v zivote bydlet a z tech lidi tam je mi taky na zvraceni, protoze jich je vsude tolik. Neskutecny.
Ale to jsem chtela napsat z toho duvodu ze jsem si dneska/vcera (je 0:00) kupovala novy bodycko a kratasy a chci v tom jit na party a chci kurva vypadat dobre a hlavne taky cejtit se dobre. No jsem na to zvedava... Chci si to uzit. A to hlavne bez chlapu co oblejzaj vzdycky holky a ja pak cumim jak kokot a chci umrit, diky:)))))
Jo a mam narozeniny:))) jsem si ani neuvedomila ze je mam ale v cajku:ddd vubec nic od nikoho nechci:))) krom veci pro morcatka. Ja jakoby nechci mit zkurveny 20. narozky, vim ze toho budu v budoucnu tak litovat ale omluv me moje budouci ja.... ja jsem momentalne nejak absolutne mimo. Ale zas zijeme jen jednou. A sice to zni jako klyšé ale kdyz si to uvedomite tak je to vlastne smutny... ale pravdivy.

No jen jsem se chtela vypsat:)))) asi jsem jakoze v tech radoby depresich ted protoze se bojim budoucnosti, protoze ted absolutne nevim co a jak bude... driv jsem vzdycky jakoby vedela co bude, co se tyce skoly a tak. Tedka nevim nic. A bojim se a to je ten duvod proc tak vysiluju asi. Bojim se vysoky. Bojim se jaky to bude v baraku. Bojim se jaky bude nas vztah s tatou. Bojim se řídit auto ale kazdej me do toho tlaci a ja vim ze musim ale mam hroznej blok. Bojim se ze mi morcatka neprezijou v tehle vedrech. Bojim se ty sobotni party. Bojim se lidi. Bojim se momentalne v tuhle chvili hrozne moc veci a ja proste nechci nic negativniho v mym zivote ale jsem pesimista a proste vidim tak svet a... uz ani nevim co melu za sracky.

everything is blue

26. july 2018 at 18:43 | T. |  Deník
Včera jsme předali chatu. Trochu se mi nahrnuly slzy do očí, ale vím, že děláme dobře. Už mě bydlení v bytě fakt štve. A i když vím, že to píšu v každym článku stejně to napíšu. Nejhorší jsou pro mě ty lidi. Vždycky toho chci napsat víc, ale pak si uvědomim, že vlastně ani nevím, jestli chci něco víc psát.


 


you should see me in the crown

22. july 2018 at 17:47 | T. |  Deník
Už jsem sem dlouho nepsala, i když mám už delší pocit sem něco napsat.

Za měsíc se odstěhujeme z tohodle hrozného města, které už od malička nenávidim. Nenávidim, jak vypadá a to jaký lidi tady jsou. Falešný, namyšlený kurvy a kluci z kterých je vám na blití. V noci tu řvou ožralý, ve dne se tu potulujou socky a cikáni. Už nikdy nikoho odtud nechci vidět a tiše zapomenou na to, že jsem se tady narodila. Stejně sem nikam nechodim. Jsem furt doma.


Nenávidim ten pocit, že už jsem dospělá a každej furt ode mě něco očekává. Já na všechno seru a nejsem na tohle prostě připravená. Táta mě sere a už na to nemám. Sral mě celý život, ale teď už to skončí.

Kluka nemám a ani nechci. Když si představim, že jsem ve vztahu, tak je mi z toho špatně. Jsem jen žárlivá a otravná. Chci být prostě sama. Jen se bojim, abych to nechtěla až do konce života. A u sebe bych se nedivila. Já se jen bojim, že vždycky najdu někoho s kym si myslim, že by to mohlo být ok, ale on vás potom pošle do prdele a vy se cejtíte opět jak debil. Prostě já nikomu nevěřim a nechci věřit. Lidi mě absolutně nezajímaj a nenávidim je.

Jo a od té americké "kauzy Tanacon" jsem začala sledovat youtubera Shane Dawsona, kterej je absolutně mega boží. Zachraňuje mě už asi dva týdny. Samozřejmě stále sleduju Call me Kevina a Pewdiepie. No prostě mám nudnej život, jako vždycky, takže nic novýho.


Oh we're fucked...

15. june 2018 at 22:42 | T. |  Deník

People
What are we thinking
It's shameful
Our standards are sinking
We're barely hanging on
Our spirit has gone
And once where it shone
I hear a lonesome song



Je mi zle... A zítřejší sobotu jsem si naplánovala fakt "úžasně". Nenávidim lidi.

hard feelings of love

2. june 2018 at 10:01 | T. |  Deník
Včera jsem viděla ek.

Nedokážu ani popsat svoje pocity. Je mi na zvracení, jsem jak na drogách, chtěla bych umřít.

Nikomu v životě nemůžu říct, jak jsem udělala to, abych ho znova mohla vidět. Příšernej pocit. Připadám si jak největší kokot. Na tohle už do konce života nikdy nezapomenu. Je mi ze sebe tak trapně. Nemůžu tomu doteď uvěřit.

Teď pojedu na chatu a zkusim se odreagovat. Chci vidět maminku. Ale neřeknu jí to. Nikomu to nesmim říct.

Na druhou stranu si řikám, že kdybych to neudělala, tak by mě to furt příšerně sralo. Nemohla jsem na něj přestat myslet. Třeba mi to teď otevřelo oči. Jo, myslim, že otevřelo. Ale stejně na něj budu myslet v hezkých představách o tom, jak je dokonalej... I když je to ve skutečnosti přesně naopak.

Nejhorší je, že je hodnej... ale to co se s nim stalo. To mě mrzí kvůli němu.

Ráno jsem od něj odešla asi kolem osmý, ani jsem mu neřekla děkuju. Ale já už to vnitřně nezvládala. A ne, nespali jsme spolu. A nikdy nebudeme.



Supercut

31. may 2018 at 10:32 | T. |  Deník

Cause in my head (in my head, I do everything right)
When you call (when you call, I'll forgive and not fight)
Because ours (are the moments I play in the dark)
We were wild and fluorescent, come home to my heart


Furt mi chybí ek. Ale jak za ním mám přijít? Ještě, když hulí každý den. A bratr řikal, že je spokojenej, tak jak to má. Že je sám. Ale já ho potřebuju. Chci ho vidět. Ale nedokážu to. Ani nevím, co bych mu řekla. Stačilo by mi, aby se mě jen jednou dotknul. A já se rozplynu...

Mám maturitu!!!

24. may 2018 at 21:54 | T. |  Deník
Včera jsem úspěšně odmaturovala.
... a furt to nedokážu pochopit. :D

Stál nademnou Bůh a já mu za to děkuji.

Ty nervy, které jsem měla byly hrozný a byly to nejhorší nervy v mém životě.

Strašný, jak ten čas letí. Když jsem začínala s tímhle blogem, tak jsem byla na základce.


©2010-2018 |T.